Vyloupili jsme Vestec

Publikováno , v kategorii Turnaje

Hned po páteční dohrávce s Hořovickem, nás čekal další mistrovský zápas, tentokráte s Viktorií Vestec, která se nacházela uprostřed tabulky těsně za námi. Protože spousta našich borců, dala přednost víkendovým výletům, návštěvám a rekreacím a postupně přibyla i zranění, byl náš kádr řádně ztenčen a my tak trochu s obavami, přihlíželi k tomuto, pro nás důležitému utkání. Za starší žáky, kteří dokázali zvítězit 1:2, přispěli svými výkony Pepíno, Matěj, Maky a dokonce i Adam Hájek a tak jsme moc dobře věděli, že zbývající kostra našeho týmu nebude zrovna v ideálním rozpoložení. I přes toto všechno jsme věřili v naše úspěšné odehrání a navázání na dobré výkony z poslední doby. Trochu nás překvapilo hřiště, které nebylo dlouho zastřižené a jeho dlouhá tráva doslova zastavovala balón. Jinak krásné počasí prosvícené slunkem, podporovalo chuť a náladu do utkání.

TJ Viktoria Vestec – SK Slaný 3:4 ( Balla, Michalovský, Kříž, Hájek )

Úvod utkání, doslova kopírovalo to předchozí a slovo si vzal opět Jirka, když se hned v první minutě krásně obtočil, přes domácího obránce a střelou na zadní tyč naše barvy poslal do vedení 0:1. Měli jsme velký tlak a po povedené akci Tobiáše s Jirkou se prvně jmenovaný dostal k dorážce a povedenou ranou pod víko zvýšil hned ve čtvrté minutě na 0:2. Jak jsem již zmiňoval kopírování, tak stejně se klukům z Vestce podařilo snížit na 1:2 a naše velké sebevědomí se náhle vytratilo. Začali to být právě oni, kdo si začal vytvářet nebezpečné šance. Měli velmi rychlý přechod do útoku a většinou pomocí několika narážeček se ocitali tváří v tvář Kubovi, který musel vytáhnout několik kvalitních zákroků. Avšak v desáté minutě se už domácí radovali z vyrovnání 2:2 po krásné akci. I když jsme byli často pod tlakem, tak naopak my, dokázali udeřit a znovu skórovat a byl to Kuba Kříž, kdy dorážel po nepovedeném zákroku domácího gólmana 2:3. Tímto výsledkem také skončil první poločas.
Do druhé půle šli naši borci, již z viditelným respektem a hra se přelévala od branky k brance, přišlo mi, že soupeř byl nebezpečnější a měli jsme i trochu štěstí, před naší svatyní, kdy domácí zahrávali tři rohové kopy po sobě a jeden trestňák, který Kuba zkušeně zalepil. Asi třikrát nás rozebrali v našem vápně. Dvakrát jsme ještě vedení udrželi, ale napotřetí již propukla radost za naší brankou, kde fandili domácí fandové 3:3. Po té a z toho jsem měl obrovskou radost, se naši borci kousli a z vypětím posledních sil, zejména Jirka, se drali opět před branku domácích a snažili se zápas rozhodnout. Hra pak byla opravdu vyrovnaná a jak my, tak domácí borci mohli vstřelit branku, která, už by asi znamenala rozhodnutí, tohoto velmi napínavého utkání. Šance na obou stranách se střídaly, jako na běžícím páse a do jedné z nich, po obrovském závaru, před domácí brankou se výborně zorientoval Adam a do protipohybu gólmana krásně pozemi nasměroval míč do branky 3:4, po té už rozhodčí ukončil zápas závěrečným hvizdem. Následná euforie a radost našich borců neznala mezí, opravdu úžasný zážitek, který se vidí málokdy. Jak řekl Pavel, splněný sen každého trenéra.

Na to v jak osekané sestavě jsme museli nastoupit, tak klukům patří velká poklona a velký dík. Bylo až neskutečné, sledovat, jak všichni potili krev a nechali na hřišti úplně všechno. Skvělý týmový výkon, ale velká poklona patří i našemu soupeři, protože to byl jeden z nejfotbalovějších zápasů, co jsem v této soutěži viděl, krásný fotbal nahoru dolů, kde převažovaly útočné akce. Celý tým si zaslouží velkou pochvalu a velké poděkování klukům z 07, protože jsou rovnocennými parťáky, moc nám opět pomohli, díky všem rodičům, kteří fandili, prostě skvělý zážitek.

Milan Lukeš